Paul Lefèvre, francouzský filmový herec a režisér a také dlouholetý motocyklový závodník, měl sen: vydat se po stopách legendárního rekordmana z Bonnevillu Burta Munroa. Tento svůj sen si splnil… díky Kawasaki!

Paulova cesta na každoroční SpeedWeek na Solných pláních Bonneville začala v jeho domovské Francii prosbou, kterou David Dumain, redaktor slavného francouzského časopisu Moto Revue, adresoval Kawasaki Motors France.

V podstatě to znělo asi takhle: „Může si Paul půjčit standardní Ninju ZX-4RR, dojet na ní na SpeedWeek do Utahu, tam se pokusit zajet nějaký pěkný čas a následně na ní zase dojet zpátky na startovní bod v Kalifornii?“

Jako u dobře promazaného stroje se věci daly do pohybu a upřímně překvapený Lefèvre byl o pouhých pár dní později informován, že v American Kawasaki Motors (AKM) pro něj mají v jejich sídle Foothill Ranch na jihu Los Angeles stroj připravený.

S Dumainem coby parťákem a pomocníkem pro zdokumentování celého dobrodružství odletěl Lefèvre do L.A., kde si vyzvedl standardní Ninju ZX-4RR a připravil se na jízdu na slavné Solné pláně v Utahu, vzdálené 1130 km!

Samozřejmě že po cestě nechyběly zastávky, které pro Lefèvrea tvořily součást celkové pocty podstatě SpeedWeeku, kde mnoho soukromníků testuje svou vynalézavost, technické znalosti… a také odvahu na přesně dané a časově měřené vzdálenosti na kamenité a zcela rovné ploše sluncem rozpálených Solných plání.

Dlouhá cesta (nebo spíše pouť) do Utahu zahrnovala i zaparkování jeho Kawasaki před kavárnou Bagdad Café, která se proslavila stejnojmenným filmem, jízdu skrz Flagstaff jako hrdinové filmu Easy Rider či dokonce spaní v motelu Moab, kde John Wayne bydlel během natáčení svých westernů.

Přirozeně coby „panic“ na SpeedWeeku musel Lefèvre udělat pár úprav, když dorazil na místo – přidat prvky, jako třeba povinný tlumič řízení (který si půjčil od velkorysého soupeře) a „trhačku“, která vypne zapalování, když se cesty jezdce a stroje během jízdy rozejdou. Spolu s dalšími formalitami – a díky vstřícné spolupráci organizátorů – byl Lefèvre konečně připraven zaútočit na vybranou třídu „500 Production“ a pokusit se o rychlostní rekord.

Ve srovnání s drtivou většinou svých soupeřů během SpeedWeeku byl stroj Paula Lefèvra zcela sériový a legální pro silniční provoz – kdykoli jindy tento motocykl AKM zapůjčovala jako stroj pro novináře. Lefèvre byl ale nohama na zemi: na dosažení rekordu ve třídě s maximem 500 cm³ na kompletně sériovém stroji o objemu 399 cm³ vůbec nepomýšlel. Jeho hlavním cílem bylo jednoduše být součástí ikonické akce a napodobit přístup Burta Munroa, rychlostí posedlého Novozélanďana, jehož historie na Solných pláních je legendární.

Konečně přišel čas postavit se na startovní čáru a protnout první z fotobuněk a zapsat do historie svůj čas. V měřené části tratě drobná Ninja dosáhla pozoruhodné rychlosti 116,923 mph (188,169 km/h) v silném protivětru. Podmínky se do druhé jízdy nezlepšily a Lefèvre zajel podobnou rychlost.

Ale to nebyla podstata dobrodružství. Lefèvre se vydal na pouť, na vytouženou cestu s cílem splnit si svá přání, a to nejen navštívit řadu inspirativních a emotivních kulturních míst, ale také zažít atmosféru a historii legendy, kterou je SpeedWeek.

„Kapesní raketa“ Ninja nikdy nezaváhala a ochotně Lefèvreho dovezla 1130 km zpátky do AKM, kde ji zase připravili na další novinářský test.

Na své helmě, nastříkané speciálně pro toto dobrodružství, měl Lefèvre, který slíbil, že se na SpeedWeek vrátí, napsaný slavný citát Burta Munroa: „Za pět minut na takové motorce zažiješ víc než někteří lidé za celý svůj život.“